Není pravda, že…vyjádření Spolku k argumentům některých občanů, které zazněly v průběhu diskuse o projektu:

Vše toto zaznělo v petici z podzimu 2019 a na následujících schůzích a diskusních fórech tak i ve vyjádřeních pro média z řad občanů, kteří zpochybňovali některé skutečnosti spojené s úsilím Spolku o realizaci projektu Obnovy kostela sv. Václava na Chloumku dle architektonického záměru zpracovaného studiem arch. Ing. Jiřího Krejčík:

Jde pro občany neznámý Spolek

 Dne 24.2.2015 byla na veřejném zasedání zastupitelstva obce Habřina představena myšlenka zástupce farnosti – diecéze Hradec Králové, myšlenka na založení Spolku na obnovu kostela sv.Václava na Chloumku – záměr byl přijat (viz zápis č.02/2015).

Spolek vznikl dne 23.7.2015, předsedkyní byla paní Hana Vránová, starostka obce Habřina (23.7.2015-8.8.2018), je řádně zapsán ve spolkovém rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl L, vložka 10210.

 Ve Sbírce listin jsou vloženy všechny účetní závěrky od vzniku Spolku.

Nikdo o projektu nevěděl

 Aktivity Spolku od 2015 (uvedeny jen ty nejpodstatnější):

 2015: Veřejná schůze pro občany Habřiny o založení Spolku na obnovu kostela sv.Václava na Chloumku, představení projektu. Minimální účast občanů.

2017: Svatováclavská pouť na Chloumku, představení projektu veřejnosti, vydání publikace.  Opět minimální zájem občanů. Od té doby je publikace k dispozici na úřadě.

2020: prezentace projektu zastupitelům (15.12. 2020), distribuce knihy do každé domácnosti obce Habřina spolu s vysvětlujícím dopisem a vizualizací projektu

2021–02/2021: výstava a představení projektu v Poslanecké sněmovně PČR

          10/2021: beseda o rekonstrukci a o práci Spolku s občany obce Habřina (13.10.)

Dopis Spolku na obnovu památek ve východních Čechách, jehož je pan Havrda členem, představení projektu

24.2.2022 - veřejné zasedání zastupitelstva, host p. Klimpl – informace o projektu

24.2.2022 - představení projektu a činnosti spolku v Hradci Králové, výstava (účast: náměstkyně hejtmana Mgr. Berdychová, ředitel odboru Ing. Klíma, generální vikář Královohradeckého biskupství Paseka, starosta obce Habřina Šutriepka, představitel farnosti Benko, zástupce Spolku Klimpl, autor projektu Krejčík, občané Habřiny – Runkasová, Skořepa, Mesárošová, občan Jaroměře: Havrda, a další)

 Jde o vybudování komunitního centra

 Nezakládá se na pravdě, projekt od samého začátku, tak jak byl prezentován veřejnosti, v sobě výstavbu žádného komunitního centra nezahrnoval. Odpůrci projektu argumentovali úvodním slovem kardinála Duky, který projekt podpořil a podporuje, v knize vydané k představení projektu, kde hovoří o místu komunitního setkání – což nelze ztotožňovat s jeho vybudováním – jde o definici místa, kde se lidé mohou mít možnost setkávat.

Projekt není v souladu s územním plánem

 V době zpracování dokumentace probíhala aktualizace územního plánu. Z konzultací s   vedením obce a také se zpracovatelem územního plánu vyplynula možnost zpracovat změnu územního plánu i pro lokalitu Chloumek.  Na základě požadavku obce byl návrh na změnu územního plánu pro lokalitu Chloumek zpracován.

V roce 2017 došlo z iniciativy Spolku, s přihlédnutím k závěrům z diskuse nad projektem, k úpravě některých částí dokumentace. Došlo k výraznému zjednodušení nového prvku Rondelu, který je umístěn do plochy mezi hřbitovy. Toto zjednodušení bylo vyvoláno především potřebou minimalizace budoucích provozních nákladů, zároveň bylo sledováno to, aby celkový záměr byl v souladu se stávajícím územním plánem a v souladu s příslušnými předpisy, tj.  aby projekt naplňoval podmínky využití území, tzn., že záměr je  možné realizovat i bez změny územního plánu

Kostel žádnou opravu nepotřebuje, prošel odbornou rekonstrukcí v 90.letech

 Restaurátorský průzkum zpracoval v říjnu 2015 akad.mal. Jiří Látal . V kapitole, která se týká historie oprav kostela se odkazuje na vyjádření KSSPPOP z roku 1988. V tomto vyjádření se odbor památkové péče vyjadřuje k barevné úpravě epitafu kostela. Ve vyjádření je konstatováno, že postup stanovený památkovou péčí nebyl vůbec dodržen. „...Náhrobek od hlinkových nánosů čistili místní lidé bez odborného dozoru. Nelze s jistotou říci, že se dochovala celá barevnost". V 90.letech bylo doporučeno kamenné náhrobky ošetřit zpevňovacím prostředkem. Zda k tomu skutečně došlo není známo. Shodnou citaci uvádí i v rámci stavebně historického průzkumu také Mgr. Miloš Buroň

V roce 1996 zpracovala firma IDOP Olomouc projekt na statické zajištění kostela, realizaci provedla v roce 1999 forma Václav Kos Consult z Přerova. Statické zajištění se provedlo stažením pomocí předepínacích lan ve třech úrovních (v úrovni terénu, parapetu oken a na vnitřním líci zdiva nad klenbou v půdě). Pod severní stranou kostela by měly být mikropiloty.

Po statickém zajištění se opravil krov a vyměnila střešní krytina včetně klempířských prvků. V roce 2007 byly na tyto práce poskytnuta dotace z havarijního programu Ministerstva kultury ČR. Podle závazného stanoviska odboru památkové péče MMHK čj. 10004/2006/PP/MEJ z 2.února 2006 se v rámci opravy krovu měly vyměnit pouze silně poškozené trámy, menší poškození se měla vyspravit. Nové trámy se měly nahradit kopií původních, dřevěné konstrukce se měly chemicky ošetřit bez barevné změny. Nové prvky se měly spojit dřevěnými kolíčky bez kovových prvků. Klempířské prvky měly být z pozinkovaného plechu s barevným nátěrem, popř. z titanzinku. Jak ukazuje stávající situace, stanovisko památkové péče dodrženo nebylo. Dřevěné příložky vazných trámů jsou spojeny železnými svorníky.

 V rámci stavebně historického průzkumu (červen 2015 - leden 2016) jsou v specifikovány architektonické a památkové závady.

Exteriér.

- poškození kamenných náhrobků v soklu severozápadního průčelí a při severním a západním nároží bočních průčelí,

- hladké plochy omítky,

- vstupní dveře do sakristie,

- zazdění vstupu ze hřbitova do předsíně

Interiér.

- neadekvátní barevnost epitafu

- novodobá táhla nad klenbou,

- odstranění prvků příčné i podélného vázání krovu (úprava z r. 1905),

- vyříznutí a nastavení vazného trámu v severní části nad sakristií,

- zesílení vazných trámů krovu příložkami a železnými svorníky,

- obezdění paty krokví nad presbytářem,

- stavební suť a nepořádek v prostoru půdy

 V závěrečné zprávě stavebně technického průzkumu z listopadu 2015 zpracovaného odbornou firmou se specializací na obnovu památek je konstatováno:

K nepříznivým zjištěním patří zjištěné jíly s vysokou a střední plasticitou, které se vyskytují v podzákladí všech objektů. Tyto zeminy jsou bobtnavé a namrzavé a jsou příčinou poruch vlivem nerovnoměrného klesání v základové spáře.

Dalším nepříznivým zjištěním je nedůsledně provedená sanace krovu kostela, kde byly lokálně ponechány průřezy poškozené biotickými škůdci.

Další vadou je vysoká vlhkost a sanilita zdiva. Ke snížení vlhkosti je nutné odvést srážkové vody od objektu

Z výše uvedeného je patrné, že ne všechny snahy o zajištění stability kostela byly optimální. Pohyby v trhlinách jsou naštěstí pomalé a prozatím neohrožují stabilitu kostela. Za základní opatření, která by měla přispět k omezení poruch je považováno odvodnění okapových svodů od objektu, aby vsakující voda nemohla ovlivňovat konzistenci a únosnost jílu v podzákladí. Na to mělo být myšleno především při poslední stavební úpravě, kde došlo k výměně veškerých klempířských prvků.

 Projekt naruší pietu místa

 Tento argument se nezakládá na pravdě. Autoři záměru i autor projektu si uvědomují genius loci místa a jeho pietu. Ostatně toto omezení bylo zdůrazněno i při zakládající schůzi Spolku od obou nejdůležitějších členů – obce a církve, tedy vlastníků pozemků a staveb.  Podzemní Rondel je místo určené pro klidné rozjímání, zamyšlení….místo pro konání důstojných akcí typu mše pod širým nebem, koncertů vážné hudby, výstav, dušičkových trhů…

Opravte jen kostel a starý hřbitov

 Odpověď je jednoduchá – projekt získal podporu právě pro svoji výjimečnost a skloubení moderní krajinné architektury s historizující částí. I proto se ho bylo ochotno ujmout sdružení Euroregion Glacesis. Spolupráce s touto organizací pak dávala velkou naději na úspěch při získání celkového objemu finančních prostředků. Náklady na realizaci se před krizí odhadovala v řádech desítek milionů korun (první odhad byl okolo 75-80 mil CZK), oprava kostela, pokud by se k ní přistoupilo řádně dle výsledků průzkumů a projektové dokumentace se odhadovala okolo (35-40 mil CZK). Ze všech jednání pak vyplynulo, že získání prostředků pouze na opravu kostela je nereálné. Spolek vždy deklaroval, že k realizaci projektu by přistoupil pouze pokud by byly zabezpečeny prostředky ze 100%, neakceptovatelné je pak fázování projektu, kde by při rozpracování hrozilo jeho přerušení či zastavení.

Ať si kostel opraví církev sama

 Církev nedisponuje takovými prostředky, aby provedla náročnou rekonstrukci kostela a souvisejících staveb. Na druhou stranu uvítala záměr včetně umístění nového architektonického prvku (Rondelu), podpořila vznik Spolku a na jeho práci se aktivně podílí, a to i finančně (podpora vzniku projektové dokumentace). Církev opakovaně deklaruje připravenost spolupráce se Spolkem (záštita kardinála Duky, podpora biskupství Královehradeckého – celebrování mše biskupem, podpora farnosti) s obcí, diskutovány byly i možnosti bezúplatného převodu jejich majetku na obec. Pro úplnost je nutno dodat, že objekt církve je ve vzájemné shodě využíván i pro akce obce, na „starém“ hřbitově jsou aktivní hroby občanů apod. Provázanost využití majetku mezí obcí a církví dává existenci Spolku další smysl.

Místo bude zahlceno turisty

 Pokud se místi stane místem, o který projeví zájem turisté, bude to jen ku prospěchu věci. Přesto se není třeba obávat, že by příliv zájemců, mimo konání akcí v místě, přesáhl normální mez.

Pieta místa bude zneužita konáním nevhodných akcí

 Obec i církev, jako vlastník pozemků i jako členové Spolku, budou vždy v pozici, kdy budou povolovat konání dané akce – bude zde tedy vždy kontrola a možnost veta.

Projekt zatíží obecní rozpočet

 Zde je otevřená otázka, zda provozovatelem nového objektu a zázemí, které vznikne v části historického objektu (dům hrobníka, zvonice), bude vlastník objektu či Spolek. Spolek by mohl usilovat o získání podpory pro svoji činnost od soukromých dárců, tak z veřejných financí.  To ostatně mohou udělat i vlastníci – církev a obec. Pokud by se obec rozhodla financovat údržbu a provoz objektů z vlastního rozpočtu jednalo by se o náklad jednoho až dvou pracovníků, kteří by zajišťovali běžnou údržbu a úklid nového rondelu, který bude bez nároků na energie.  Církev by pak jako vlastník musela udržovat zázemí, které vznikne v domě hrobníka a zvonici – tedy také úklid a běžnou údržbu, k tomu je nutné přičíst náklady za temperování objektu a provoz zabezpečovacího systému. Proto se jeví jako účelné, aby se provozovatelem stal Spolek, kde jeho členové, vlastníci pozemků a objektů, budou mít kontrolu nad výdaji – zároveň bude jednodušší si prostředky pro provoz a konání akcí obstarat. Ekonomická studie může být zadána, a to v době kdy projekt dosáhne stádia podání žádosti o financování. Precizní dokument bude nejen potřeba pro podání žádosti ale i pro vlastní rozhodnutí vlastníků (obce a církve) zda projekt realizovat.