historie

Na východ od obce Habřina se z Polabské nížiny zvedají dva vrcholy Prašivka a Chloumek. Návrší Chloumek je terénní protiváhou nevelkého návrší Prašivka, které leží severozápadně od Chloumku. Dva nepříliš vzdálené pahorky dělí kotlovité údolí. Jedná se o lokality, v jejichž těsné blízkosti je doloženo pravěké i středověké osídlení. Průsmykem procházela od pradávna obchodní stezka spojující Čechy s oblastmi dnešního Polska. Protilehlá návrší v blízkosti zemských hranic představovala bránu do vnitrozemí a bývala opevněná. Předpokládá se, že jak Prašivku tak pravděpodobně i Chloumek chránil valový násep. Výhodnou polohu využil lid slezskoplatenické kultury a na Prašivce si vybudoval hradiště, na Chloumku pak pohřbíval své zemřelé. Ve středověku byla tato strategicky významná místa obydlena strážci, kteří poskytovali ochranu kupcům.

Na východní straně vršku stojí kostel sv. Václava se hřbitovem. První jistá zmínka o kostelu se váže k roku 1702, podle pověsti mu měla předcházet dřevěná kaple. Nejstarší kamenný kostelík zde dal vybudovat neznámý šlechtic jako vděk za záchranu života. Vše se mělo udát v roce 1110. Zraněný zeman se prý schoval na úbočí Chloumku v jezevčí noře před polskými vojáky, kteří se vraceli zpátky po vyhrané bitvě u Trotiny. Modlil se k zemskému patronovi a pronásledování přežil. Na jeho příkaz tu vyrostl svatostánek zasvěcený sv. Václavovi.

Nálezy mladohradištní keramiky dokládají, že již v tomto období fungovala na Chloumku osada. Ta zřejmě zanikla v 1. polovině 15. století za husitských válek. Kostel sv. Václava tyto neklidné časy přečkal. V 16. století si kostelík zvolil jako místo posledního odpočinku svých členů šlechticky rod Rodovských z Hustiřan. Jejich kamenné náhrobky byly při přestavbě na počátku 18. století z původního místa uvnitř kostela přesunuty a zasazeny do vnějších stěn kostela.